Ačkoliv se to na první pohled často nezdá, výška stropu je poměrně významným parametrem, který určuje kvalitu bydlení. Na jedné straně stojí vysoké, až čtyřmetrové stropy starých bytových domů připomínající spíše katedrálu, na straně druhé potom místnosti se stropy nepřirozeně nízkými. Co na toto téma říkají technické normy? A jak je to s oblíbenými panelákovými byty?

Výška stropu a technické normy

Výška stropu – odborně světlá výška – určuje charakter interiéru. Zmíněné vysoké stropy nejsou z tohoto pohledu vždy automatickou výhodou, na návštěvníky působí totiž často poměrně chladně a neosobně, nemluvě o zvýšených nárocích na vytápění takového obřího prostoru.

Příliš nízké stropy naopak vyvolávají až klaustrofobické pocity, nemluvě o tom, že s nimi můžete zapomenout na instalaci vyvýšeného mezipatra pro umístění spaní, knihovny nebo třeba pracovny.

V dnešní době určuje světlou výšku technická norma, která praví, že její minimální hodnota je (podle charakteru bydlení) následující:

Charakter bydleníVýška stropu
Pro obytné místnosti podkrovních bytů (s výjimkou interiérů se šikmým stropem)2,3 m
Pro obytné místnosti rodinných domů2,5 m
Pro obytné místnosti bytových domů2,6 m

Stropy v panelových domech

Z dnešního pohledu platí pro byty v panelových domech minimální výška stropu 2,6 m. Reálná světlá výška v panelových domech je však 2,5 m, byť se může drobně lišit podle konkrétního konstrukčního systému (těch bylo mezi roky 1950 a 1990 pro stavbu panelových domů využito téměř šest desítek). Jistě je také možné, že drobné rozdíly mohly způsobit nepřesnosti a nedůslednosti při vlastní stavbě.

Výška stropu v panelovém domě tak příliš možností při budování různých vyvýšených konstrukcí neumožňuje. Současně nelze samozřejmě uvažovat o jeho zvýšení, které je technicky nemožné. Je proto vhodné volit při zařizování panelákového bytu spíše nižší nábytek (to znamená zbavit se např. dříve velmi oblíbených vysokých a masivních obývákových stěn). Tímto způsobem, lze strop zvýšit alespoň opticky.

Další články