Kdo by si ze svých dětských let nepamatoval známou hru, při které se cvrnkají kuličky. Dříve se jí venku bavily celé party malých i větších dětí, a to za jakéhokoliv počasí. Dnes už pohříchu není tento pohled nikterak běžný. Je to ale škoda, neboť kuličky jsou skvělá hra, která umí zabavit malé i velké.
Kde se vzaly kuličky?
Cvrnkání kuliček, které je známé již ze starověkého Egypta, patří v dnešní době k poměrně oblíbeným sportům. Z dětských hřišť se totiž kuličky přesunuly do soutěží a ligových klání. Neznamená to ale, že byste si snad nemohli kuličky zahrát jen tak, pro zábavu.
Jak se hrají kuličky
Proti sobě stojí v kuličkách vždy dva protihráči. Každý z nich má svoji barvu kuliček, kterou se snaží dostat co nejrychleji do cílové jamky. Kompletní hra sestává z následujících dílčích částí:
Pořadí | Popis částí |
---|---|
1. | Rozhoz |
2. | Cvrnkání |
3. | Ukončení hry |
Rozhoz
Hra začíná tzv. rozhozem. Hráči hodí své kuličky směrem k jamce. Ten, kdo je jí blíže, může jako první zahájit hru. Kuličky může hráč vrhnout postupně, ale také naráz. Vzdálenost čáry pro hod ke středu jamky je vždy přesně 7,5 metru. Finálním cílem hry je samozřejmě dostat všechny své kuličky do jamky. Toho se dosahuje cvrnkáním, které tvoří hlavní část hry.
Cvrnkání
O to samé, tj. o kuličky v jamce, se samozřejmě snaží i protihráč. Hra tak pokračuje dále cvrnkáním kuliček. Tato část je o to více napínavá, protože oba hráči cvrnkají po jedné kuličce. Každý z hráčů si musí hlídat svoji kuličku. Vlastní cvrnknutí je možné provést jen jedním prstem. Pokud se kulička hráče dotkne soupeřovi kuličky po správně provedeném cvrnknutí, je vše v pořádku a hráč není diskvalifikován.
Ukončení hry
Průměr cílové jamky je 10 cm a ten, kdo má všechny své kuličky v důlku, vyhrává. Jeden zápas v kuličkách se hraje většinou na dvě či tři vítězné hry. Hru mohou hrát nejen děti, ale také dospělí prakticky kdykoliv, kdekoliv a s kýmkoliv.