Zdraví a krása

Jak dlouho sledovat dítě po pádu

Jak dlouho sledovat dítě po pádu

Drobným úrazům se děti a s nimi jejich rodiče jen těžko vyhnou navzdory maximální opatrnosti. Co si počít, pokud potomka neuhlídáte? Které varovné signály by měly upozornit, že je čas ihned vyrazit lékaři a jak dlouho potomka sledovat, než se vydáte do ordinace?

Kdy (ne)panikařit, pokud dítě spadne

Pády k dětskému věku patří a zcela se jim vyhnout nelze. Z postelí či z kočárku padají už zvídavá miminka, jejichž rodiče podcení motorické schopnosti svého potomstva. Nemluvě pak o velmi „živých“ batolatech zkoušejících vytrvale vlastní pohybové limity.

Rodiče často propadají panice a ihned s dítětem vyrážejí k lékaři. Ne vždy je však k návštěvě ordinace důvod. Děti často i z hrůzostrašně vyhlížejících pádů, jako jsou například ty ze schodů, vyváznou bez zranění.

Někteří malí „kaskadéři“ si tak pouze popláčou a po uklidnění rodiči brzy netuší, že se něco stalo. Mnohdy děti dokonce usnou. V takovém případě má smysl potomka sledovat, jestli dýchá a posoudit, zda případně spí klidně.

Zdá-li se vám, že je po pádu vše v pořádku, zřejmě doma drobnou nemilou příhodu zvládnete sami s ukonejšením potomka a za odborníky v bílých pláštích nemusíte.

Otřes mozku není nikterak fatální

V případě, že dítě vykazuje následující symptomy, k lékaři byste jej vzít měli. Je potřeba vyloučit závažnější zranění:

  • krátkodobé bezvědomí
  • nadměrná spavost
  • zmatenost
  • zvracení
  • bolest hlavy

Výše popsané symptomy jsou podle záchranářů typickými projevy otřesu mozku. Ten nepředstavuje nijak fatální zranění a dítě se z něj bez následků zotaví.

Kdy je zásah lékaře nezbytný

Rizikové je však zejména krvácení do mozku, varují lékaři dále. To se může zpočátku projevit nenápadně, dítě si pouze stěžuje na bolest v místě zranění, případně se objeví relativně nevinně vyhlížející modřina či tržná rána.

Dítě bychom proto po úrazu měli sledovat přibližně 6 hodin, které jsou v tomto směru nejkritičtější. Zcela alarmujícími projevy jednoznačně jsou poruchy vědomí a pohybu, případně křeče. K dalším projevům spadajícím do kategorie vážného rizika, u něhož bychom neměli s cestou k lékaři otálet, patří necitlivost končetin, rozšíření jedné nebo obou zornic, pocit zvonění v uších či pachuť v ústech.